I v životě věřícího člověka přicházejí období, kdy se mu zdá, že na něj Hospodin zapomněl. Problémy se jeví větší než Boží požehnání. Přidá-li se k tomu ještě nějaká životní tragédie, modlíme se stejně zoufale, jako David:
“Vysvoboď mne, Bože!
Vody dosáhly až k mé duši.
Uvázl jsem v bezedném bahně,
strhává mne proud hluboké řeky.” (Žalm 69,2+3) Jako malý kluk jsem jednou uvízl v bahně. Vím, jaký je to pocit, když nemůžete vytáhnout nohy. To, co David prožíval, muselo být proto hodně vážné.
Modlitba za modlitbou stoupá k nebi, ale stále žádná reakce:
“Neustálým voláním jsem vysílený,
ztratil jsem hlas.
Bože můj, mé oči pohasly,
jak tě neustále vyhlížím.” (Žalm 69,4) Už jste někdy ztratili hlas? Já poprvé ještě jako dospívající kluk. Dostal jsem se na fotbalový stadion a tehdejší TJ Gottwaldov jsem fandil tak vehementně, že jsem pak tři dny jenom sípal.
David ale nebyl fotbalový fanda. Hlasivky mu vyčerpalo neopětované volání k Bohu. Má pocit, že čím víc se modlí, tím je to horší:
“Více než vlasů na mé hlavě je těch,
kdo mne bez příčiny nenávidí.
Proti mně stojí mocní
a chtějí mne odsoudit.
Vymáhají na mně to, co jsem nevzal.” (Žalm 69,5)
“Jak to, že Bůh mlčí? Proč už nezasáhne? Vždyť přece musí vědět, že zrovna v tomto jsem nevinně.” Takové myšlenky nenapadají v podobných situacích jen nás:
“Bože, ty znáš moji pošetilost
a žádné z mých pochybení
před tebou není skryto.” (Žalm 69,6) David ví, že není svatý. Je mu jasné, že Bůh má zmapované všechny jeho hříchy. Nakonec, vždyť je poctivě vyznává na svých modlitbách a ani teď je netají. Proto ho mrzí Boží dlouhé mlčení.
Přestože Hospodin na Davidovo volání nereaguje, král nepřestává věřit, že modlitby nakonec přinesou své ovoce. Má přitom jednu obavu, která ho možná trápí ještě víc než to vše, co musí zakoušet díky svým nepřátelům:
“Dej, Bože, abych nezklamal ty,
kdo v tebe doufají.
Nechť kvůli mně nejsou zahanbeni,
kdo tebe, Pane Bože, hledají.
Pro tebe, Bože, snáším pomluvy,
stín hanby padl na mou tvář.” (Žalm 69,7+8) David ví, že ho sledují lidé, kteří ještě víc než jeho nenávidí Hospodina. Bojí se, aby neudělal něco, co by jim dalo do ruky argument v jejich protibožském tažení. Prosí Stvořitele o sílu, aby obstál a oslavil jeho jméno. Přemýšlím, co dnešní den čeká mne. Nevím to, ale chci dnešek prožít tak, abych Hospodinu neudělal ostudu.