- žalm popisuje triumfální průvod, který vchází do Jeruzaléma. V čele jde Hospodin, doprovázený svými anděly a také Židy. Vstupuje do svatyně, zatímco ostatní zůstávají venku. Přichází, aby se usadil uprostřed vyvoleného národa. Důkazem toho, že jeho sláva spočívá ve svatyni, jsou viditelné projevy jeho přízně:
“Požehnaný Pán!
Denně nás obtěžkává svým požehnáním,
denně je naší záchranou.” (Žalm 68,20) Pokud je něco těžké, někdy nám to přidělává vrásky. Popruhy příliš těžkého batohu se nám zařezávají do ramen. Přetížený výtah se může utrhnout. Možná se vám někdy utrhlo ucho u igelitky, když jste do ní dali víc, než je zdrávo…
V případě požehnání nám ale “obtěžkání” nevadí. Kdo by se zlobil, když se mu na zahradě urodí dvakrát víc, než čekal? Koho by rozčílilo, kdyby mu šéf v práci zvedl plat? Snad jen v případě dětí nemusí být rodiče nadšení, když se jim ke čtyřem dětem narodí paterčata.
David poznal, jaké to je, když Hospodin žehná svému lidu a chrání ho. Právě ta ochrana je někdy tím největším požehnáním:
“On je ten, který nás zachraňuje
a z tenat smrti mocně vyvádí.
On rozdrtí hlavy nepřátel,
temena těch, kteří se brodí v hříchu.” (Žalm 68,21+22) Izrael byl v době Davidova panování mnohokrát ohrožen loupeživými nájezdy okolních národů. Židovský král si byl dobře vědom, komu vděčí za to, že nakonec to byl vždy Izrael, kdo zvítězil.
Hospodin neříká nic do větru. To co slíbí, to také splní. Židé jsou důkazem toho, že Bůh smlouvy dodrží:
Hospodin řekl:
“Vyvedu z pohanského Bášanu
svůj lid, stejně jak z hlubin moře.
Krvavě rozdrtí nepřátele,
psi budou lízat jejich krev.” (Žalm 68,23+24) Tato slova se mnohokrát naplnila. Nejen v době vzniku tohoto žalmu, ale i v dalších staletích. Židé byli pronásledovaní pohanskými králi, ke kterým se později přidali papežové a díky tomu i středověká církev. Trpěli i v minulém století, kdy se proti nim postavil Adolf Hitler. Šest milionů skončilo své životy v koncentračních táborech. Přes to vše tu Židé stále jsou a jsou dnes možná ještě silnější, než před holocaustem.
David si připomíná chvíli, kdy byla do Jeruzaléma přenesena truhla smlouvy. Lidé při tom viděli Davida a jeho doprovod. Král ale viděl víc:
“Viděl jsem ten slavný pochod, Bože,
když do svatyně věšel jsi jako Král.
V průvodu táhli pěvci, hudebníci,
uprostřed dívky s tamburínami.” (Žalm 68,25+26)
Kde je Hospodin dnes? Podle Nového zákona je dnes jeho chrámem naše tělo, naše nitro. A tak si kladu otázku: “Mám v něm Hospodina?”